Smrtelná neděle
Chce se mi tak moc, tak šíleně spát,
nejde mi dávat a ani brát...
Topím se sama ve vynuceném klidu
Líhní usínání v dokonavém vidu...
Spouštím svou únavou dolů i nahoru
výtah, co zastavil, jak loďka na voru...
Mám nijakou sílu, která mi došla,
mohu se podělit, abych hned pošla...
Znavena životem,
kde co má být, chybí,
bojím se všeho, všech,
a především lidí...
Řekl: "...miluji tě"
a hned potom: "Sbohem..."
spálit tu lásku,
jak sirku stohem...
Alespoň to nic hoří mi v srdci...
Miluji, Sbohem, žár, plamen, chlad...
Děkuji, a víc už teď nechci...
Nadlouho budu asi, jak z kamene
Dobrý den, Nashle, zachytit něco
- už vím co: alespoň kus...
malý KUS neděle...
Clarissa V.
22.5. 2016
(8)
Mrkev a brambora syrová jako syrová nedělní duše...