NIC...

Nova Centauri

V souhvězdí Kentaura protkaná mlhovinou paměti membrána,
o tom, co se vše stalo i nestalo moji a tvou vinou..

Je to jak kronika čistého zrození, 

kam hvězdy obrací svůj vlastní ráj nad zemí..

Díváš se do nebe, hledáš svou hvězdu jasnou,

však z toho množství hvězd tvé oči žasnou..

Koukáš se po té své, vidět chceš do dálek,

když už ji uvidíš - malá jak korálek..

V noci je ukrytá, svítící, stříbřitá.. 

..na první pohled..stejná jak ostatní..

Abys ji podruhé a znovu spatřil, musíš mít ostrý zrak

a také vypátrat jakému souhvězdí její jas patřil..

A potom nasedni na oře svého,

jeď, pluj, jdi, létej výš, do srdce tvého..

V tu chvíli uvidíš svou hvězdu zase,

ve světle, ve tmě jdi, a zpátky v čase..

Potichu přemýšlej, už jsi ji dřív viděl..

..uběhla staletí..

Teď už jsi blíže k ní, zkoušíš se sebe ptát,

cítil jsi souznění, však nechal se vylekat..

Zřejmě jsi nevěděl, jak jasně svítí,

možná jsi zapomněl v ruce své kvítí..

Možná jsi ucítil tu strašnou sílu,

možná ses dovtípil, že nese tíhu..

A tu sis nechtěl brát, máš svoji vlastní,

zapomněls tolikrát, tak tiše žasni..

Vzpomínky najdeš sám, k rozumu přikován - blížíš se pomalu..

A tak dál.. míjí čas..

Hvězda ti pomůže, až se k ní přiblížíš,

sám v duši srdce bol taky však ucítíš..

Jsi skoro u cíle, teď zkus se nezbláznit,

hvězdu co uvidíš nemůžeš ukáznit..

Jakmile pronikne tebou ten její jasný svit,

uběhne tisíc let a Ty - necháš se oslnit..

Paměť se probudí..

Clarissa V.

28.3. 2014

Autorská práva vyhrazena osobě: Klára Clarissa Velíšková

Veškeré šíření obsahu tohoto příspěvku nebo celého obsahu stránek či jejich částí je dovoleno pouze s uvedeným odkazem na tento blog: www.clarissawell007.blogspot.cz a s odkazem na moje jméno - Klára Clarissa Velíšková

Vaše Clarissa V.

Vnitřní kompas..

Přišel

Sever, jih, západ, východ..

Odkud čekat ten tvůj příchod!?

Sever drsný, lišejníky..

Koukneš k nebi, přší díky.. 

Jížní nebe, vinná réva..

Na podzim se víno slévá..

 Hlučný západ, sedlám koně..

Klapot kopyt, mám strach o ně..

 Šikmé oko, Slunce východ,

vyjímečný jsi..promíjím Ti

pozdní příchod..
 

Clarissa V.

24.11.2002



Jakmile usínám do snů se podívám..

Všechno je jedno..

 

Byla bych Královnou světa mého, na zemi, v mořích a z nebe Tvého..
Dala bych sílu všem, kteří ji nemají, a světlo ve tmě kam oltáře padají..

Potom bych v tichosti pomalu usnula..

Byla bych Bohyní z nebe i pekla, dala bych pocítit kde bolest se vetkla..
z lidského konání, které strach stvořilo, kolik tak bytostí v strastích se mořilo..
Dala bych k marastu zároveň sílu, pro duše ve ctnosti ať vidí vílu..

A pak bych lásku svou do všech srdcí postupně vložila..

Byla bych Královnou prostoru času, dala bych stvořit svět pro velkou masu..
Svět kde by byli ti, co věří dítěti, v každém zvlášť ukrytém a mohli ho viděti..
A pro ně bych utkala z nových hvězd světlo, také nebe, ráj na Zemi a pod zemí zas peklo..
To jenom pro případ zásadní prevence, když by přec ke zlu měl někdo tendence..

Potom bych proplula zpět do tohoto století, na tomhle místě, kde s blázny jsem v obětí..
A hrozivě nahlas bych na celý svět zvolala:
"Vylezte ze svých děr." A do mojí dimenze bych vás pak pozvala..

Byla bych Bohyní všech tvorů živých, řek, potůčků i hájů stinných,
dala bych vyjádřit jejich svět v básni, malíři v plátna květ, šamanům třásni.. 

Potom bych nechala promluvit všechno živé - hlasem lidským do noci divé..
 

Clarissa V.

30.a 31.3. 2014

 

 

­