Tehdy, kdy Nil protékal kolébkou vědění..

Labutí píseň

Viděla jsem krásnou labuť,

plula si hladinou a byla modrá..
Koukala jsem jak v záři Slunce,

odráží se ve světle dobra..

Její perutě světlého Tyrkysu,

protkány větrem snad z dávné Memfis u..
plující labutě na břehu Nilu,

kde paměť národů ukryta v prachu z písků a pylu.
snaží se vzbudit to vědomí ztracené,

svou poutí ve vodách do dešťů vrácené..

Pluje si, opouští, vrací se do nebe,

představ si člověče, že je tu pro tebe..

Odhalí tajemství prastarých věků,

ten kdo toulá se, je šťastný z vděku..
za poznání příběhů z pohádek, bájí,
už vždy a napořád svou modř si hájí..

Vidím tu labuť v závoji Akvamarínu,
svou duši poznáš ve světle a stínu..
Na hvězdách toužím spát, odpluji po vodě,

to, co je dáno nám, prý původ má v náhodě..

 Tak putuj v cestě své, každá je jiná,

v labutích písních tvá radost stinná..

Clarissa V.

13.4.2014

Mysleme více na to, co nevidíme, abychom se mohli zase dívat..

Všechno a nic

  

Jako malá chtěla jsem znát všechny nítě,

z kterých upletly se tyhle sítě..

 Lapající vždy po bdění,

beze snů a bez snění..

 

 Avšak síla snů a lásky,

je otázkou dnů a sázky..

 Jenom pouhé vědomí,

většinou nic nezmění.. 

 

Clarissa V.

Březen 2002