NIC...

Nova Centauri

V souhvězdí Kentaura protkaná mlhovinou paměti membrána,
o tom, co se vše stalo i nestalo moji a tvou vinou..

Je to jak kronika čistého zrození, 

kam hvězdy obrací svůj vlastní ráj nad zemí..

Díváš se do nebe, hledáš svou hvězdu jasnou,

však z toho množství hvězd tvé oči žasnou..

Koukáš se po té své, vidět chceš do dálek,

když už ji uvidíš - malá jak korálek..

V noci je ukrytá, svítící, stříbřitá.. 

..na první pohled..stejná jak ostatní..

Abys ji podruhé a znovu spatřil, musíš mít ostrý zrak

a také vypátrat jakému souhvězdí její jas patřil..

A potom nasedni na oře svého,

jeď, pluj, jdi, létej výš, do srdce tvého..

V tu chvíli uvidíš svou hvězdu zase,

ve světle, ve tmě jdi, a zpátky v čase..

Potichu přemýšlej, už jsi ji dřív viděl..

..uběhla staletí..

Teď už jsi blíže k ní, zkoušíš se sebe ptát,

cítil jsi souznění, však nechal se vylekat..

Zřejmě jsi nevěděl, jak jasně svítí,

možná jsi zapomněl v ruce své kvítí..

Možná jsi ucítil tu strašnou sílu,

možná ses dovtípil, že nese tíhu..

A tu sis nechtěl brát, máš svoji vlastní,

zapomněls tolikrát, tak tiše žasni..

Vzpomínky najdeš sám, k rozumu přikován - blížíš se pomalu..

A tak dál.. míjí čas..

Hvězda ti pomůže, až se k ní přiblížíš,

sám v duši srdce bol taky však ucítíš..

Jsi skoro u cíle, teď zkus se nezbláznit,

hvězdu co uvidíš nemůžeš ukáznit..

Jakmile pronikne tebou ten její jasný svit,

uběhne tisíc let a Ty - necháš se oslnit..

Paměť se probudí..

Clarissa V.

28.3. 2014

Autorská práva vyhrazena osobě: Klára Clarissa Velíšková

Veškeré šíření obsahu tohoto příspěvku nebo celého obsahu stránek či jejich částí je dovoleno pouze s uvedeným odkazem na tento blog: www.clarissawell007.blogspot.cz a s odkazem na moje jméno - Klára Clarissa Velíšková

Vaše Clarissa V.

Vnitřní kompas..

Přišel

Sever, jih, západ, východ..

Odkud čekat ten tvůj příchod!?

Sever drsný, lišejníky..

Koukneš k nebi, přší díky.. 

Jížní nebe, vinná réva..

Na podzim se víno slévá..

 Hlučný západ, sedlám koně..

Klapot kopyt, mám strach o ně..

 Šikmé oko, Slunce východ,

vyjímečný jsi..promíjím Ti

pozdní příchod..
 

Clarissa V.

24.11.2002



Jakmile usínám do snů se podívám..

Všechno je jedno..

 

Byla bych Královnou světa mého, na zemi, v mořích a z nebe Tvého..
Dala bych sílu všem, kteří ji nemají, a světlo ve tmě kam oltáře padají..

Potom bych v tichosti pomalu usnula..

Byla bych Bohyní z nebe i pekla, dala bych pocítit kde bolest se vetkla..
z lidského konání, které strach stvořilo, kolik tak bytostí v strastích se mořilo..
Dala bych k marastu zároveň sílu, pro duše ve ctnosti ať vidí vílu..

A pak bych lásku svou do všech srdcí postupně vložila..

Byla bych Královnou prostoru času, dala bych stvořit svět pro velkou masu..
Svět kde by byli ti, co věří dítěti, v každém zvlášť ukrytém a mohli ho viděti..
A pro ně bych utkala z nových hvězd světlo, také nebe, ráj na Zemi a pod zemí zas peklo..
To jenom pro případ zásadní prevence, když by přec ke zlu měl někdo tendence..

Potom bych proplula zpět do tohoto století, na tomhle místě, kde s blázny jsem v obětí..
A hrozivě nahlas bych na celý svět zvolala:
"Vylezte ze svých děr." A do mojí dimenze bych vás pak pozvala..

Byla bych Bohyní všech tvorů živých, řek, potůčků i hájů stinných,
dala bych vyjádřit jejich svět v básni, malíři v plátna květ, šamanům třásni.. 

Potom bych nechala promluvit všechno živé - hlasem lidským do noci divé..
 

Clarissa V.

30.a 31.3. 2014

 

 

­

Slunce v srdci..

Světlo
 

Jsi krásná, jak bělostný svit světla v poušti

Které svým žárem nikoho neopouští…

Jsi krásná jak ruměnce pokrývající tváře

Jsi víla, která zjevuje se a ztrácí se všem v páře….

Clarissa V.

Březen 2004


 

Jéé..chci si přečíst další..



Chceš přijít na to, co tě uvnitř poutá? Rozžehni své srdce, uvolníš ta pouta...

Klid v pohybu

Proč se mnou žiješ na hromádce štěstí?

Víš totiž moc dobře, že pouhá má přítomnost

živou lásku Ti věstí...

Jsi jako čaroděj z pohádky o tichu,

někdy jsou chvíle, kdy není mi do smíchu...

 Máš pravdu v myšlenkách, možná vše nevím,...

Jinak to nepoznám, než když Ti vše povím...

 Nedá se nic dělat, tohle se stane,

Pak v našich duších plamínek vzplane...

Bude buď poslední nebo ten z prvních,

Jestli to druhé, bude jich nespočet,...

Jak potřeba pohybu v divokých koních...

 Clarissa V.

14.1. 2003

Klid v pohybu..

Tehdy, kdy Nil protékal kolébkou vědění..

Labutí píseň

Viděla jsem krásnou labuť,

plula si hladinou a byla modrá..
Koukala jsem jak v záři Slunce,

odráží se ve světle dobra..

Její perutě světlého Tyrkysu,

protkány větrem snad z dávné Memfis u..
plující labutě na břehu Nilu,

kde paměť národů ukryta v prachu z písků a pylu.
snaží se vzbudit to vědomí ztracené,

svou poutí ve vodách do dešťů vrácené..

Pluje si, opouští, vrací se do nebe,

představ si člověče, že je tu pro tebe..

Odhalí tajemství prastarých věků,

ten kdo toulá se, je šťastný z vděku..
za poznání příběhů z pohádek, bájí,
už vždy a napořád svou modř si hájí..

Vidím tu labuť v závoji Akvamarínu,
svou duši poznáš ve světle a stínu..
Na hvězdách toužím spát, odpluji po vodě,

to, co je dáno nám, prý původ má v náhodě..

 Tak putuj v cestě své, každá je jiná,

v labutích písních tvá radost stinná..

Clarissa V.

13.4.2014

Mysleme více na to, co nevidíme, abychom se mohli zase dívat..

Všechno a nic

  

Jako malá chtěla jsem znát všechny nítě,

z kterých upletly se tyhle sítě..

 Lapající vždy po bdění,

beze snů a bez snění..

 

 Avšak síla snů a lásky,

je otázkou dnů a sázky..

 Jenom pouhé vědomí,

většinou nic nezmění.. 

 

Clarissa V.

Březen 2002

 

 



Motýlích křídel let..

Živit bytí..

Motýlích křídel let bude vám vyprávět,
 jak v letních paprscích a v tom dlouhém teplém dni
taje sníh na vršcích hor s vločkou svou poslední..

Léto je nádhera, léto je krása, léto všem motýlům potichu hlásá,

aby létali na všechny květiny, aby smáli se na světla, na stíny..

Aby měnili barvu svých křidélek, aby ta křídla rostla jim do délek..

Rostla by díky nim i jejich osvěta, o tom, kdy který z nich vydá se do světa..

A kdyby motýli mohli vám ukázat, že pouze svým letem umí se nesvázat,..
asi by přišlo vám to trochu líto - čemu všemu vstříc motýl vydá se - a předem ví to..
Z housenky v kuklu se jeho zrod promění, v kukle již dáno má křídel svých zbarvení..
Jakmile vylétne, je v poslední fázi, v nejkratším stadiu na pestré bázi..

Letá si, okouzlí, miluje květů pil, na květy sedá si - poblouzní..
A jenom proto žil!..
 

Clarissa V.
Březen 2014
 



Cesta do probuzení se zpátky k sobě..

Cesta..

Jednou jsem ztratila a přestala ji hledat,

v hlavně zněl rozkaz můj, na sobě znát to nedat..
Míjeli roky, až bylo jich více než deset,

 jak člověk zvládne žít a neúčastnit se besed..

Ty besedy tvoří se bez formy a času,

však téma hoří v nich a není třeba hlasu..

Dívám se na duši svou ztracenou zpětně v čase,

tehdy šíp pod cenou zasáhl a ona probudit chce zase..
Zaznělo spousty cenných rad, co dělat můžu, mám i nemám,

však v srdci moře chlad,

proto svůj oheň najít chci a tak hledám..

Clarissa V.

24.3.2014

Před 11lety..stalo se v jednom lednovém ledovém dni..

11 let zpět

 

Vlasy mi ztěžkly hrůzou,

a moje city se rozutekli,

do všech světových stran..

Moje řeč se zastavila,

tak co mám dělat dál?

 

Moje tvář se zastrnula

v jednom bodě stesku..

Kde mám najít sílu k žití,

kde najdu svou stezku?

 

Cest je mnoho - na tisíce,

tisíc světel, ale jedna svíce,

kterou hořel čirý plamen..

Oheň je můj, ale život..

 Zkalen!..

 

Clarissa V.

Leden 2003

 Obrázek Lela Geislerová

Čas plyne a co se děje v nás?..Každý to jinak má, on ale utíká, zas, a zas, a zas...

Poslední roky

 

Oči jak dokořán otevřená brána,

člověk jen tiše stál a nad nim vzlétla vrána..
Mávnutím křídly ten jediny pohyb dne konečně začínal,

člověk jak přikován se do srdce nedíval..
Stojí sám u dveří, jež jsou rzí poseté,

dovnitř ven nemůže, dítě v něm zakleté..

Křídla a krásná tma v havraním obleku,

člověk jen zbortí se ze stoje do kleku..
Podzim jako kdyby přivolal svou barvu šedou,

déšť i temný stín, chuť jako bez chuti a tvář má bledou..

A takhle zůstává, stojí tam nehnutě,
nevnímá křídel šum v dešti své samotě..
Mezitím za zády reziví ta brána,
stojí dál, kouká se - nevidí, jen tuší, že odlétla..
I poslední vrána..

Clarissa V.
24.3. 2014

 

 

Vnitřní dítě..

Malé a kulaté

 

Pojď si se mnou házet štěstím..

Nemůžeš snad?

Ztratil jsi ho stejně s dětstvím?!

Clarissa V.

2001

 

Jedné ženě - Victor Hugo..

Jedné ženě

 

Být králem, dal bych vše, co náleželo by mi,

svou moc, jež sahala by na kraj světa až,

korunu, žezlo, trůn, svou říši s poddanými,

palác i flotilu s koráby válečnými

za jeden pohled váš!

 

Být Bohem, dal bych vše, od moří po pevniny,

veškerý boží svět od země po nebe,

oheň, vzduch, peklo, ráj, démony, cherubíny,

tajemství života a smrti, za jediný

polibek od tebe!

 

Victor Hugo

Květen 18..

 



Hádanka...Co je to?!..

Pro Tebe..

Možná pro ni klameš i se pro ni soužíš,

po krku v ní plaveš a stále po ni toužíš..

 

Možná je Ti jedno, jestli vůbec je..

Možná vírou v to, že není, umocníš to, že Tě nezklame..

 

Možná je pro Tebe Pegasem v říši snění..

Možná jen omlouváš si, že všude kolem jí vídáš a jen v Tobě není!

 

Možná, že neživíš jí tak jak bys měl..

Možná jsi nepoznal to, co jsi chtěl..

 

Proto dát svou duši k vykoupení?

A věřit tomu, že když jsi ji ještě nepoznal,

tak už vůbec není?!

Clarissa V. 

31.10. 2005 

 

 

Děti nové doby...

 Zajímavé a krásné video o tom, jak to cítí děti.. Proto je méně poučujme a více poslouchejme.. To je moje skromné přání a doporučení..:)

 

Díky...

DĚKUJU

..ZA TO, ŽE MŮŽU OBJEVOVAT TO, CO VÍM..
..ZA TO ŽE ZKOUŠÍM CHTÍT A PŘITOM VÍM..
..ZA TO ŽE CHTĚNÍ ŽIJU A TO, ŽE PŘITOM V ČASE A PROSTORU PLYNU..
...DĚKUJI ZA TO, ŽE NEMŮŽU SI TĚ VYBAVIT DO SYTOSTI..
..DĚKUJU ZA TO, ŽE TO, CO VŽDY V DANÝ OKAMŽIK MÁM,
JE PRO MĚ VÍC NEŽ DOSTI..
..DĚKUJI ZA POZNÁNÍ TOHO, CO JSEM CHTĚLA,
DĚKUJI MOC, DĚKUJI ZA TATO TĚLA...

..DĚKUJI ZA LÁSKU, DĚKUJI ZA DŮVĚRU,
DĚKUJI ZA DÍKY TVÉ A ZA CESTU V DANÉM SMĚRU..
..DĚKUJI ZA LÁSKU, DĚKUJI ZA DŮVĚRU,
DĚKUJI ZA VŠE, CO VZBOUZÍ ODPOR A CO VBOUZÍ NĚHU..
..DĚKUJI ZA LÁSKU, DĚKUJI ZA PŘÍTOMNOST,
DĚKUJI ZA TO, ŽE ŽIJI, DĚKUJI ZA UCTIVOST..
..DĚKUJI ZA TO, ŽE NAŠE CESTY SE POJÍ,
JE TO TAK NÁDHERNÉ, JDI STÁLE PO NÍ...
..DĚKUJI ZA KRÁSU, DĚKUJI ZA OŠKLIVOST,
DĚKUJI ZA SPÁSU A DĚKUJI ZA NEVRAŽIVOST..
..DĚKUJI ZA JEDNOTU, DĚKUJU ZA POČÁTEK,
DĚKUJU ZA SMYSL VŠEHO A DĚKUJI ZA KORÁLEK..
..DĚKUJI ZA MÁLO, DĚKUJI ZA TU VELKOU TÍHU,
 DĚKUJI ZA TEBE, ŽES MI DAL K TOMU SÍLU..

 ..DĚKUJI ZA ŘÁD V NĚMŽ CHAOS SE PROTÍNÁ,
DĚKUJI ZA TEBE, TO SRDCE OTVÍRÁ..
..DĚKUJI ZA BOLEST, DĚKUJI ZA UTRPENÍ,
DĚKUJI ZA SVÉ DÍKY A DĚKUJI ZA PROPOJENÍ..
..DĚKUJI ZA LÁSKU, DĚKUJI ŽE ŽAL MI DÁVÁŠ,
DĚKUJI ZA VŠECHNO, V ČEM VÁHÁŠ..
..DĚKUJI ZA POCIT, ŽE NEVÍM, CO PŘIJDE,
DĚKUJI ZA TUŠENÍ, ŽE TO VYJDE..
..DĚKUJU ZA VŠECHNO, ZA ZDROJE INFROMACÍ,
JÁ JSEM PRO TEBE TOU CESTOU AFIRMACÍ,
DĚKUJI ZA TO, ŽE JSI, DĚKUJI ZA SEBE..
...DĚKUJI ZA MODROU OBLOHU A DĚKUJI ZA TEBE..
 ..DĚKUJI ZA SLZY, KTERÉ V SRDCI CHOVÁŠ,
DĚKUJI ZA ŽÁR KTERÝ SCHOVÁŠ..
..DĚKUJU ZA BOLEST, KTEROU CÍTÍŠ,
DĚKUJI ZA SRDCE, V NĚMŽ SE LÍBÍŠ..
..DĚKUJI ZA PROSTOR, DĚKUJI ZA ODPOVĚĎ,
DĚKUJI ZA DĚKUJI A DĚKUJI ZA MOU ZPOVĚĎ,..
..DĚKUJI ZA SÍLU, DĚKUJI ZA POČÁTEK,
DĚKUJI ZA VŠE CO MUSÍM AŤ VIDÍM DO VŠECH DÁLEK...

..DĚKUJU ZA DĚKUJI A DĚKUJI ZA TU CESTU..
..DĚKUJI ZA SMYSL A DĚKUJI, ŽE ŽIJI V MĚSTU..
..DĚKUJI ZA VŠE, ZA VŠE CO SE CHYSTÁ,
DĚKUJI ZA VÁHAVOST, DĚKUJI ZA SLOVA ČISTÁ..
..DĚKUJI ZA UPŘÍMNOST A DĚKUJI ZA ČIŠTĚNÍ,
DĚKUJI ZA TO, ŽE NEMÍCHÁŠ PLASTY S ZEMÍ..
..DĚKUJI ZA OLTÁŘE, DĚKUJI ZA POUČENÍ,
DĚKUJI ZA JEDNOTU A DĚKUJI ZA SVÉ ODPUŠTĚNÍ..
 ..DĚKUJI ZA VŠECHNO, ZA CO JSEM NEDĚKOVALA,
DĚKUJI ZA TO, ŽE JSEM SE OPAKOVALA..
..DĚKUJI ZA ZTRÁTU A ZNOVU NALEZENÍ,
DĚKUJI ZA VŠE CO JE NEBEM SE ZEMÍ..

Clarissa V.

25.4.2013

 Clarissa V.
Šíření obsahu pouze s mým jménem a odkazem na tuto danou stránku, autorská práva vyhrazena.