Máme týden po volbách, je 30.1.2013, ale lidé mají obrovskou potřebu se vyjadřovat, protože něco podivného zůstalo ve vzduchu, a něco velmi otřesného, prohnilého se událo v celé lidské společnosti, v naší malé, ovšem enormě korupcemi zmítané zemi. V zemi kde je třeba být úplný debil, abyste mohli vykonávat funkci tajemníka nebo kancléře hlavy státu (Jakl je toho důkazem do 7.března 2013 to tak zůstane). V zemi kde být emočně a inteligentčně výš než nad průměrem je vám víc než ku prospěchu, spíše na obtíž, rozhodně a především co do vnímání politického prostředí. V zemi, kde je "díra" v zákoně snad úplně na všechno.
V lidech je obrovská míra podivné energie, která začíná být viditelná. Ať mají občané názory, je to dobře, mělo by jich být ale více. A mnohem více by mělo být energie se angažovat...
Ale zastávát
se nejspodnějších argumentů, s odkazy na hanby proti lidskosti...které
se v dějinách naší země udály, je ubohé, tyto nejspodnější, sprosté a nechutné argumenty se hojně objevovaly ve volební kampani provázející první přímé volby prezidenta ČR. A co hůř, tyto demagogické hesla se linuly právě z úst současného nově zvoleného prezidenta Miloše Zemana a jeho štábu, společnost vnímala negativní a zlou energii, která rozděluje lidi. Přitom prezident je člověk, který by měl jít společnoti svým chováním příkladem.
Pro mě na začátku nebyl nikdo z
kandidátů tou úplně nejhorší představou, Zeman se jí ovšem nejvíce
blížil. Říkala jsem si lidi se můžou změnit, dávala jsem tomu
prostor, i když se zaťatými zuby, zkrátka jsem si chtěla po co nejdelší dobu udržet nestrannost a zkusit se dívat pohledem nezatíženým komunistickou minulostí naší země, což je tedy takřka nemožný úkol, to mohu přiznat. Miloš Zeman se tou moji nejhorší představou v křesle prezidenta
stal v průběhu své kampaně, a oprávněně. Reprezentant doby temna, který po
10letech strávených na Vysočině nabral druhý dech a s flaškou becherovky vyrazil do boje o prezidentské křeslo. Vyloupnul se sice s hodně pošramocenou minulostí, ale právě po 10letech, kdy spousta lidí trochu už zapomněla a jiní, mladší, neměli možnost si pamatovat - se objevil jako "spasitel" národa, jenž s trapnými bonmoty připomene ty časy, které reprezentoval. V podstatě k heslu voličů kandidáta z Vysočiny, se nejvíce blížila tato - "jak hulvátstvím, sprostou a arogancí dostat co chci"...nebo také "stačí si pohrát s historií, překroutit čísla, fakta, zneužít pravdu ve jménu lži"... především také v duchu: "co si nepamatuju, to se nestalo".....nebo "co se stalo, to si pro jistotu nepamatuju".
Právě dle výsledku voleb česká společnost dala jasně najevo, jaké hodnoty jsou jí bližší.
A teď?!
Můžeme jenom počkat, co se bude dít... Ráda bych byla pozitivně překvapená..Moc
ráda.
Jenže...
Tento blog vytvářím proto, že jsem zjistila, že další rok si už třeba nevzpomenu na to, co jsem si chtěla pamatovat. A i když je paměť kronikou našich životů, tak je zároveň perfektně naprogramovaná na to, že vzpomínky zmatňuje s tím, jak jde čas. Někdy zapomínáme lehce, jindy s velkým úsilím. Zachycuji zde pocity z různých období, z kterých rodí se básně provázené vlastními ilustracemi. Zrelaxujte a zastavte se v této zrychlené době na tomto místě - je naplněné tím, co vaše duše dobře zná..